Prosincová chvástačka

Veřejný striptýz, Úvahy a povídky No Comments »

dscn4463Za prosinec 2014 se mi sešel celkem slušný komínek knih, tak už jsem si troufla i na fotku.
Nick Harkaway: Andělíčkář - Román klouzající mezi fantastikou, anglickým suchým humorem a špionážním románem, byl mi hodně doporučován.
Ivan Adamovič: Na Konci Apokalypsy - Kronika české science-fiction 3 - průřez českou sci-fi od osmdesátých let až po současnost, takže přes Neffa, Pecinovského, Procházku až ke Kadlečkové. Pro sledovatele české sf scény povinnost.
Kelly Linková: Dějí se větší podivnosti - Sbírka zvláštně poetických povídek ve starorůžové šmrncnuté tmavozelenou.
Petr Stančík: Mlýn na mumie - Tuhle hravou, rozvernou knížku stylistického obžery jsem měla v plánu, už když ji vychválil ve své recenzi kolega.
Michel Faber: Kvítek karmínový a bílý - Opuletntní viktoriánský román, který, ač jsem k němu přistupovala jako ryzí scifistka s nedůvěrou, mne vtáhl do sebe jako černá díra. Chtíč, hnus a strach ve viktoriánském Londýně.
Scott Snyder, Greg Capullo: Batman: Smrt rodiny - Joker se vrací po doslovném faceliftu, nepředvídatelnější než kdy předtím a s ním nejlepší tvůrci v sérii New 52.

Přeji vám všem, kdo jste sem zabloudili, hodně úspěchů v roce 2015, co nejvíc přečtených knih a objevených nových světů.

Snící drahokamy: Cirkus plný nečekaného lidství

Recenze No Comments »

Tenhle příběh jsem poprvé četla zhruba před dvaceti lety, knihu jsem si tehdy vypůjčila v knihovně. Když jsem zaregistrovala, že před pár lety znova vyšel v rámci laserovské řady Mistrovská díla SF, neváhala jsem, zakoupila a přesvědčila se, že i v mé dospělosti je tenhle útlonký román jedním z mých nejoblíbenějších a nejkrásnějších, které jsem kdy četla.

tssdMalý Horty Bluett má dost nepříjemné dětství. Jeho pěstouni, Armand a Tonta Bluettovi jsou zlí, krutí lidé, kteří malého chlapce trápí, kdykoliv mohou. Když jedna z potyček stojí Hortyho tři prsty na ruce, chlapec utíká pryč. Ujímají se ho členové cirkusového ansámblu a i on se brzy stává položkou v cirkusovém programu. Jenže Horty má u sebe velmi interesantní věc – na první pohled celkem obyčejného panáka Junkyho. Onen panák má velmi zvláštní oči. A právě ty velmi zajímají principála cirkusu Monetra, zvaného Lidožrout a také jakéhosi Armanda Bluetta, o pár let později ctihodného soudce. I když, toho možná ještě o ždibínek víc zajímá Hortyho kamarádka Kay, ze které je krásná mladá slečna.

Ano, i přes skrovný počet stran a úsporný styl se román odehrává v rozmezí několika let. Tak, jako se prohlubuje Hortyho náklonnost k jeho přátelům z cirkusu, prohlubuje se i Lidožroutova posedlost Junkyho očima a Bluettova vůči Kay. Úmyslně se totiž v románu nejlidštěji chovají cirkusové „zrůdy“, lidé pro ostatní postižení, vadní, kdežto obyčejní lidé se chovají naopak zrůdně. Není pochyb, že stejně jako Horty k nim přilne i čtenář, ať už mluvíme o trpaslince Zee, nebo ještěřímu muži Solumovi a samozřejmě i dalším.

Právě pro minimální účast fantaskních prvků, velký prostor pro lidské osudy, sny, naděje, ale i tragédie jsou Snící drahokamy dílem, které má potenciál oslovit nejen čtenáře mimo žánr, ale i za dekády od doby, kdy byl napsán. Protože je prostě půvabně lidský.

Fenomén audioknih: Jsou Češi tradičními posluchači?

Úvahy a povídky No Comments »

headphones_by_vk_oelalaTrh s audiopodobami významných českých i zahraničních děl, ať už mluvíme o novinkách, či klasice, zažívá v Česku renesanci. Ale mladá generace díky přesycenosti jinými médii jen znovuobjevuje ztracený ostrov, na kterém pobývali jejich rodiče a prarodiče celkem běžně.

Na kvalitních základech

Na rozhlasové adaptace různých děl byli zvyklí naši rodiče i prarodiče a s železnou pravidelností usedali k rádiu buď v neděli po obědě, kdy běžely hry pro dospělé, anebo s dětmi každý den v sedm večer, zvány k poslechu princem Hajajou. Pohádky pro děti byly vydávány na gramodeskách, později na kazetách, až k cédéčkům a empétrojkám. Možná se změnil nosič, účel ale ne. Babičky a maminky poslouchaly komisaře Maigreta v podání Rudolfa Hrušínského při přípravě oběda nebo mytí nádobí či žehlení, tatínkové měli malá rádia opřená o haubny rodinných křižníků, kterým čistili, leštili a promazávali útroby, dětem se večer ke spaní pouštěly pohádky. Od nádherně praskajících elpíček s hlubokým hlasem pana Wericha, který zrovna nechával Františka Nebojsu vypořádávat se s umrlci v lokále, přes Erbenovy pohádky načtené Karlem Högerem, až k paní Naskové, která četla Boženu Němcovou. Kvalitní herci vychovávali kvalitní posluchače. Jenže děti jsou posluchači nejnáročnější. Jakmile pohádku popadesáté nepřečtete tak, jak devětačtyřicetkrát předtím, jakmile zapomenete nasadit Zlatovlásce vyšší hlas a Otesánkovi nižší, je zle. Děti si pamatují přímo bravurně. Právě kvůli tomu jsou nahrávky přímo ideální, zvuk hlasu, intonace i stylizace postav jsou pořád stejné. Taky se vám vybavil ten prastarý vtip se zaseknutým gramofonem a dítětem bouchajícím hlavou o zeď?

Vždyť jsem to četl, proč to ještě poslouchat?

Častý argument konzervativců. Dost lichý ovšem. Stejně jako jsou lidé zvyklí chodit na filmové adaptace, i když četli knižní předlohu, měli by se naučit tak vnímat i adaptaci zvukovou. A hlavně, dobře vybraný vypravěč dokáže, stejně jako dobře vybraný herec, postavě a příběhu dát zcela nové rozměry. Nebo jí ještě prokázat dobrou službu. Z osobní zkušenosti mluvím například o Kláře Issové v roli Pinkertiny Wardové, která nejnesnášenější postavě audioknihy Mycelium: Jantarové oči dodala tu pochopitelnou lidskost, kterou si zaslouží. Zrovna u této audioknihy klobouk dolů všem, kteří si poradili s össenštinou, protože ta v prvotním plánu nebyla stavěna na to, aby ji někdo opravdu nahlas četl. Případně Jiří Klem, který Procházkově westernově-kyberpunkové dobrodružce Hvězdní honáci dodal naprosto nečekaný epický punc. Samozřejmě nesmím opomenout důležitý přínos audioknih pro lidi slabozraké či ležící, kteří buď knihu udržet nemohou, nebo nedokážou tak dlouho, ale mají rádi kvalitní literaturu a mají právo si ji taky dopřát. A upřímně – vymalování pokoje nebo předvánoční úklid trvá pár hodin, ruce máte zaměstnané, tak proč nezaměstnat i ucho a hlavu? Jednou vám mohou být zpívány písničky, podruhé vyprávěn příběh.

Staronové formáty i žánry

Zatímco u dětských knih se tvořily audionahrávky téměř automaticky a přirozeně, u literatury pro dospělé se většinou recyklovaly staré známé rozhlasové adaptace. Nic proti vynikajícím verneovkám či mayovkám! Dnes je tomu jinak, dokonce se do audiopodoby načítají i časopisy nebo populárně naučné knihy. Oblíbenost žánrů či autorů v literatuře z valné většiny kopíruje i atraktivnost předloh pro audiozpracování a proto si může posluchač dopřát do ouška pochopitelně severskou krimi, román vítězky soutěže Magnesia Litera, tituly mohutně podporované filmovými adaptacemi jako jsou třeba Atlas mraků nebo Velký Gatsby, ale i fantastiku, která se donedávna celkem nespravedlivě krčila v koutku. Ano, nejvíc za poslední jmenované mohou nadšení uličníci z Walker a Wolf, proč si na ně neukázat a díky jim za to. Všechny formy jednoho díla se ovlivňují navzájem – audioknihy, filmy a seriály pomáhají knihám tištěným či e-bookům a zase naopak. V zahraničí už je standardním územ vydávat ve stejný čas jak knihu pevnou, tak elektronickou a audio. U nás je toto možné maximálně u tuzemských autorů, u zahraničních jsou otázkou ochota či neochota vydavatele, cena práv a dalších záležitostí. Jednou z novinek, ke kterým se vydavatelé uchylují, jsou takzvané audionovely, načtené povídky s délkou zhruba hodiny. To je celkem chytrý nápad, protože si vlastně svou „antologii“, nebo chcete-li, playlist, můžete namixovat z těch povídek, které chcete a které se třeba spolu v jedné knižní sbírce neměly šanci potkat.

Český národ se znovu učí krom zážitků vizuálních užívat si i příběhu vnímaného ušima, nestydět se poslouchat ať už sdíleně nebo soukromě, přes pecky svého přehrávače a hlavně má díky zavedeným i novým audio vydavatelstvím obrovskou možnost výběru. Pokud bude sice ochoten audioknihy vnímat a poslouchat, ale ne za ně platit, může tenhle boom skončit velice rychle. Což by byla nesmírná škoda.

Překvapivě za rohem

Veřejný striptýz No Comments »

20141204_091520120141204_0915481Dnešní příspěvek není tak úplně o jádru pudla, tedy o zabalené knize, ale o způsobu informace o doručení. Argo má totiž úspornější styl balení než Euromedia, takže není co komentovat. Ale k poště jo. Z kódu na uložence od pošty jsem vydedukovala, že by mělo jít o balíček, což mi potvrdil i kód pošty 22500, což je pro náš koutek Prahy vlakové překladiště v Malešicích. Nicméně po příchodu na poštu do ul. Saratovská, kde máme výdejnu balíků jsem byla odkázána do hlavní budovy v Černokostelecké ulici. Váhám. Tak že by to byl opravdu dopis? S váhou 0,800 kg? Nicméně když mi slečna po přistoupení k přepážce přináší balíček, je to ta příjemnější alternativa. Samozřejmě se jí na to udiveně ptám a ona velmi přirozeně odpovídá, že balíčky nestíhají, tak to dávají i hlavním přepážkám. Stručné vysvětlení, fér. Navíc podané s úsměvem. Nedávám to za vinu nikomu, jenom, pokud máte výdejnu balíčků a standardních zásilek na dvou místech, počítejte s tím, že se to před Vánoci může stát.

No a v balíčku knížka, od které si hodně slibuji. Jestli to bude chyba, to se dozvíte až v případné recenzi, nicméně Andělíčkář od Nicka Harkawaye svlečen mezi hovory v práci. :-D

unboxing31unboxing4Večerní update. Právě jsem se vrátil z Hrad… ééé, z pošty. Messenger nedoručil druhý balíček. Ale antologie Ivana Adamoviče pokojně odpočívala v sekci… virbl… balíčkové! A ano, ta knížka je nádherná, Martin Zhouf je prostě od devadesátek obálkový guru a ty jeho vyleštěné hvězdolety prostě zbožňuju.

Knížka doslova jako v peřince

Veřejný striptýz No Comments »

Před pár dny jsem zjistila, že bux.cz využívá pobočky Ulozenka.cz. Jásám, zjišťuji, že mají výdejnu blízko mého bydliště a dnes stíhám z práce tak, že si knihu vyzvednu. První vtipný fakt - výdejna je součástí prodejny zdravé výživy na Starostrašnické ulici. Druhý vtipný fakt, že kniha, kterou mi paní za pultem podává, je zabalena do cejchy z tuhého papíru takových rozměrů, že se jí drobná prodavačka může v klidu přikrýt. A třetí, že rozbalíte obálku a v ní… houby. :-)
unboxing1unboxing2

Design by j david macor.com.Original WP Theme & Icons by N.Design Studio
Entries RSS Comments RSS Přihlásit se