Znáte ten stav, kdy se vám v jeden den potkají dvě skvělé akce a vy se prostě nemůžete rozdvojit, rozpůlit či rozkrojit, i když byste děsně moc chtěli? No tak takové pro mne bylo úterý desátého února. A přesto slavím na obou polích úspěch. Jak je to možné?

blocek_poznamky

Hned, jak se ke mně dostala informace, že Jan Kotouč pořádá svůj letošní první Writing workshop, neváhala jsem a přihlásila se. Samozřejmě bych se mohla vrhat do krajiny neprobádané, ale díky Honzovým přednáškám na PragoFFestu jsem tušila, jak bude celá čtyřhodinová „intenzivka“ vypadat. Ať už to někdo slyší rád, nebo ne, teorie je velmi potřebná. Protože ať už vás Múza kope do zadku sebevíc a pokud nepíšete poezii nebo nestandardní prózu, klasickou koncepci příběhu a vší té omáčky okolo je prostě potřeba znát.

Do studia Savec jsem sice dorazila až deset minut po čtvrté, ale pořád jsem dodržela akademickou čtvrthodinku. Honza už měl na omyvatelné tabuli napsané body výuky, takže stačilo jen si sednout, vytáhnout bloček, poslouchat a debatovat. Honza vzal postup při tvorbě románu opravdu od A až do Z, tedy od počáteční idey přes klasická pravidla stavby příběhu a nešvary psaných postav až po nabídku nakladateli a prezentaci na webu. V roli lektora navíc mluvil tak poutavě, vtipně a téměř každý bod podepřel konkrétním příkladem, že nám první dvouhodinovka utekla jako nic a druhá ještě rychleji.

V době, kdy sice existují jakés takés učebnice tvůrčího psaní, či on-line semináře, je ale dobře vedených workshopů naživo hrozně málo. Za Prahu bych určitě doporučila krom Honzy Kotouče a Julie Novákové, kteří učí i v angličtině, ještě Mílu Lince, jehož pravidelný workshop pro startující autory Mistři písmen, učni slov se pro začátečníky letos rozjíždí už v únoru, středeční setkání kolem Lucky Lukačovičové konající se v Praze - Kobylisích přímo v DDM Spirála nebo za Brno kurzy pro začátečníky pod vedením Terezy „Temnářky“ Matouškové.

Ono je sice hezké nabiflovat se nějaká pravidla, ale nevím, jestli nemáte náhodou stejný problém jako já, totiž že naopak naživo a skrze konkrétní případy si člověk teorii zapamatuje mnohem lépe, než z učebnic. A určitě je, což mimochodem zmiňují téměř všichni autoři, důležité nachytat různé postupy, přístupy a názory ohledně problematiky tvůrčího psaní, protože žádná cesta není jediná a svatá.

mrtvy_autogramDruhou akcí ten den byla autogramiáda Juraje Červenáka v kavárně Paláce Luxor na Václavském náměstí. Což o to, vzdálenostně by to bylo od studia co by paperbackem dohodil, ale časově se obě akce kryly skoro přesně. Jenže naštěstí můj synovec Marek je možná ještě zapálenější fanda Ďurových knih než já, takže když jsem ho poprosila o účast na této misi, nadšeně souhlasil. Ukořistil mi tedy podpisy do obou dobrodružství Barbariče se Steinem a za odměnu si nechal vepsat osobní signaturu do Chřestýše Callahana. Spokojenost tedy zavládla na všech frontách. :-)
krev_autogram

Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články